Články
Jak vytvořit malou domácí síť – Hardware 1.díl
Mnoho lidí se mě ptá, jestli potřebuje router nebo ne, co je to switch, případně jak to udělat, když mají více počítačů, aby na všech fungoval Internet. Často také bývá otázkou, proč si mají koupit tak drahý přístroj, když „Venca v práci“ má obyčejný, za tři (čtyři) stovky a taky mu to funguje. Já se nyní tedy pokusím alespoň na některé otázky odpovědět.
Pokud si chceme vytvořit domácí síť, musíme si ujasnit, co od této sítě očekáváme. Bude běžet neustále, budou v ní přístroje připojeny jen bezdrátově, nebo i pomocí kabelu, chceme tisknout ze všech počítačů a další. Pokud již toto máme trochu stanovené, můžeme přistoupit k dalšímu kroku a tím je pohled do smlouvy nebo na stránky poskytovatel internetu.
Pokud si chceme vytvořit domácí síť, musíme si ujasnit, co od této sítě očekáváme. Bude běžet neustále, budou v ní přístroje připojeny jen bezdrátově, nebo i pomocí kabelu, chceme tisknout ze všech počítačů a další. Pokud již toto máme trochu stanovené, můžeme přistoupit k dalšímu kroku a tím je pohled do smlouvy nebo na stránky poskytovatel internetu.
IP adresa
Dříve než můžeme pokračovat, musíme se napřed dozvědět něco o IP adresách. Nebudu zde psát, že se jedná o 32 bitové číslo a podobné věci (naleznete například na české wikipedii). Pouze uvedu, že každý počítač v síti ji má přidělenu a v dané síti musí být jedinečná, resp. nesmí se opakovat. Nyní se tedy podíváme k poskytovateli internetu a zjistíme si, jak to je u něho s přidělováním adres, resp. na kolik adres má zákazník nárok. Obvykle to bývá jen jedna, málokdy dvě (UPC), výjimečně tři a téměř nikdy neomezeně.
Připojení k Internetu
Nyní si uvědomíme, jakým způsobem jsme připojeni. Pokud máte v bytě jen obyčejnou zásuvku, kam se strčí kabel od počítače případně od televize nebo od telefonu, tak se jedná o kabelové (či optické) připojení. Pokud máte doma od poskytovatele krabičku s anténkou, jedná se o bezdrátové připojení.
U kabelového pak můžeme ještě rozlišit, zda se jedná o ADSL nebo o kabelovou televizi. Proč to uvádím a navíc ještě v takto otřesné technické úrovni? Zkušenost a praxe. Často se pak kupuje zbytečné zařízení, či naopak jsou někteří nepříjemně překvapeni, pokud se kupuje další zařízení.
Vysvětlím. Pokud se jedná o bezdrátové připojení, tak od poskytovatele dostanete přidělen access point (AP) nastaveným v módu klient. To znamená, že toto zařízení je nastaveno do režimu „příjmu“. Často bývají zablokována (aby se klient „nemontoval“ v nastavení) a tak přesto, že některá z nich umějí jak „vysílat“ tak i „přijímat“ (označováno jako režim bridge – přemostění), nelze tento režim nastavit. (Má zkušenost ovšem spíše opačná. Tento režim umí spíše až dražší zařízení, která poskytovatelé obvykle nedávají a pokud ano, tak za příplatek).
U kabelové televize získáte speciální modem, který má obvykle pouze jeden výstup. Dalo by se říci, že z našeho pohledu tam nic není a je to stejné, jakoby ve zdi byla klasická „internetová“ zásuvka.
U ADSL si obvykle můžeme vybrat, zda nám stačí zařízení s jednou zásuvkou nebo s více.
Zde si dovolím malou osobní poznámku. Pokud to jde, vždy se snažíme volit pro přechodová zařízení (modemy, ADSL modemy, AP klienty) zařízení od poskytovatele (má tato zařízení obvykle otestována ve své síti a obvykle se vyhneme některým problémům), naopak pro další prvky (routery, switche) volíme vlastní řešení, protože jsou to naše zařízení, máme je plně pod kontrolou a můžeme je nastavit dle svých potřeb.
Nyní již máme dostatek informací, abychom mohli přistoupit k jednotlivým scénářům a situacím.
Kabelové připojení, jedna IP adresa dva a více počítačů
Zřejmě nejběžnější varianta připojení. Jak to je popisuje obrázek. V tomto případě potřebujeme vždy router. Ten zajistí totiž to, že z pohledu poskytovatele má naše síť jednu jedinou adresu, přesto, že v ní je více zařízení. Tedy že oba počítače vystupují jako jeden.
Od poskytovatele máte přidělenu jen a pouze jednu IP adresu 158.32.124.4. Vy do sítě zařadíte router. Ten z pohledu poskytovatel bude mít IP 158.32.124.4. Ovšem z druhé strany od vás, bude mít adresu 192.168.1.1. Jeden počítač bude mít IP 192.168.1.2, druhý 192.168.1.3 a tak dále až do 192.168.1.255.
Kabelové připojení dvě IP adresy, dva počítače
V tomto a jen v tomto případě nám postačuje switch. Switch totiž funguje jako taková rozdvojka, která nám přívodní kabel s Internetem rozdělí na více větví.
Protože od poskytovatele máte dvě IP adresy: 137.14.23.2 a 137.14.23.3, postačuje vám pouze switch, který rozdělí kabel k dalším počítačům.
Nyní by někteří měli zareagovat a ptát se, jak je to možné, vždyť každé zařízení musí mít jedinečnou adresu a ten switch ji nemá. Máte pravdu. Zařízení, které zde popisuji totiž není switch, ale hub. Tato zařízen í jsou již na ústupu (resp. již odešla) a nahradili je chytřejší switche. Na tomto příkladu chci především demonstrovat některé marketingové „žvásty“ se kterými jsem se setkal, kdy poskytovatel uváděl jako bonus, že dává dvě IP adresy. Je to hezké, ale je to k ničemu. Jedinou možností je, že máte dva počítače, kdy jeden má dvě síťové karty. Do jedné je zapojen internet a do druhé je zapojen druhý počítač. Ty jsou pak zapojeny jakoby za sebou.
Ovšem pokud je první počítač vypnutý, tak na druhém nejde Internet. To znamená, že musíte mít první počítač stále zapnutý. A nyní energie, hluk atd. Stejně si za týden koupíte router. Navíc pokud chcete řešit připojení tímto způsobem, stejně první počítač pracuje jakou router a druhou adresu nepotřebujete. (Jako vždy, existují extrémní případy a situace, kdy napevno přiřadíte IP adresy, ale praxe mě naučila, že je lepší, aby si adresy přidělovali počítače sami).
Čily nadpis předchozího odstavce by měl znít takto
Kabelové připojení tři IP adresy, dva počítače
Připojení modemem (ADSL, kabelová televize), modem s jedním výstupem
Nyní nás nebudou zajímat IP adresy, ale zda zařízení od poskytovatele má v sobě funkci routeru. Pokud ne, je vybaven pouze jednou internetovou zásuvkou.
Od poskytovatele získáme modem. Ten získá IP adresu od poskytovate 137.23.2.5. Vy za modem zařadíte router, ketrý od "modemu/poskytovatele" získá adresu 137.32.2.5. Následně jsou k němu připojena zařízení, ktará již mají adresu dle vašich nastavení.
Připojení modemem (ADSL, kabelová televize), modem s jedním výstupem
Pokud má modem více výstupů, lze předpokládat, že má v sobě již funkci routeru zabudovánu a my se můžeme rovnou připojit k němu.
Modem/router získá od poskytovatel IP adresu 137.32.2.5. My rovnou k tomuto modemu připojíme naše počítače a ty získají adrersu 192.168.1.2 a 192.168.1.3.
Připojení bezdrátově, modem s jedním kabelovým výstupem (bez domácí Wi-Fi)
Nejjednodušší připojení. Je připojen pouze jeden počítač, postačuje nám tedy jen jedna IP adresa (předpokládáme, že Wi-Fi přijímač je nakonfigurován od poskytovatele).
Nelekejte se stejné IP adresy u Wi-Fi klienta. Jde o zvláštní režim, kdy toto zařízení není v síti „vidět“. Má sice svou vlastní IP adresu, ale nelze se na ni připojit.
Připojení bezdrátově, modem s jedním kabelovým výstupem (s domácí Wi-Fi)
Nyní máme možnost na výběr. Pokud zařízení od poskytovatele umí zároveň vysílat i přijímat (a tím pádem umí i funkci routeru), zvolíme tuto možnost. Situace pak vypadá takto:
Pokud však nikoliv, nebo pokud chceme ušetřit, musíme přidat další řízení.
K článku nejsou zatím žádné komentáře!